Petr Stýblo: Ornitologové tomu možná nevěří, ale obyčejní kosi se z loňské krize stále ještě nevzpamatovali
5.12.2019
Kos černý se na zahradách stále nevyskytuje tak často, jak tomu bývalo před rokem 2018.
Kos černý se na zahradách stále nevyskytuje tak často, jak tomu bývalo před rokem 2018. V té době byl nejběžnějším ptákem zahrad a na jaře se vyskytoval na 97 a v zimě na 95 zahradách ze sta. Minulou zimu se propadl na pouhých 77% zahrad. Úbytek, i když ne již tak extrémní, byl potvrzen i při letošním jarním pozorování, kdy se kosi vyskytovali pouze na 91 zahradách ze sta. Nyní se s napětím čeká na další zimní pozorování v rámci Živé zahrady. To proběhne od 20. do 26. 12. (školy od 16. do 20.12.). Může se do něj zapojit každý, kdo má zahradu.
Je tomu téměř rok, co Český svaz ochránců přírody zveřejnil výsledky ze svého dlouhodobého programu Živá zahrada, které prokazovaly extrémní úbytek do té doby nejběžnějšího zahradního ptáka – kosa černého. O Vánocích 2018 se propadl z prvního až na 3. místo co do zastoupení ptačích druhů na zahradách. Předhonila ho sýkora koňadra (91 %), následovaná sýkorou modřinkou (82 %).
Sdělení o úbytku kosů vyvolalo u některých ptačích odborníků nevěřícné a někdy i dost hysterické reakce. Jiní odborníci dávali logicky úbytek kosů do souvislosti s africkým virem USUTU, který nově pronikl do Evropy a kosi na něj byli (a jsou) extrémně citliví.
Odborníci se mezi sebou zjevně hned tak nedohodnou, nicméně, neochvějné závěry, které lze učinit nyní, jsou tyto:
Mnohé obyčejné a hojné druhy živočichů tu s námi žijí, aniž by jim odborníci věnovali pozornost. Kos černý je naším běžným ptákem, ale o jeho životě se toho u nás moc neví. Vždyť ani není jasné, zda a v jakém množství tu na zimu naši kosi zůstávají a cizí kosi sem přilétají.
Dlouhodobá pozorování přírody jednotnou metodikou v masovém měřítku a tedy s využitím nadšené laické veřejnosti (občanská věda) běžně v celém světě přinášejí velmi zajímavá data. Program Živá zahrada poskytuje takové unikátní údaje o výskytech běžných živočišných druhů na zahradách už od roku 2004, kdy ho ČSOP odstartoval. Přitom občanská věda samozřejmě není primárním cílem Živé zahrady. Tím je podpora biodiverzity v našem nejbližším okolí a ve spolupráci s veřejností.
1561 uživatelů zahrad v programu Živá zahrada se s námi snaží vybudovat vhodné prostředí nejenom pro ptáky, ale i pro motýly, čmeláky, žáby, ježky a další divoká zvířata na zahradách. Přidávají se už i někteří nadšenci na Slovensku. Přidejte se i vy! Stačí vyplnit přihlášku a začít pozorovat!
reklama
Petr StýbloAutor je ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Kosů v porovnání s předchozími lety výrazně ubylo, ale vzhledem k jejich přizpůsobivosti se domnívám, že během dvou až tří let svou početnost dorovnají. Ale ani nemusí, protože i tak to bylo už neúměrné, za mého dětství to byl o poznání vzácnější druh.
Odpovědět
Ten, kdo není ochoten připustit, že planetu kromě lidí mají právo obývat i jiní živí tvorové, mívá pak pocit, že jakýkoliv počet těchto tvorů, větší než mizivý, je neúměrný.
Odpovědět
Mozečku, kdybyste aspoň matně tušil, o čem a s kým blábolíte... Krmím celoročně na okně slunečnici a ov. vločky. Před Užsutu se od léta bilo=vyhánělo na krmítku 10-15 kosů, aby se k vločkám dostali, berou i slunečnici, normálně vločkami krmí mladé, zejména v suchu při nedostatku žížal. Letos na okno vůbec nelítají, ač se nějací (cca 15-20% z r.15/16) v blízkém okolí zdržují. Takto velké/malé populaci stačí přírodní zdroje (jablka, bobkovišeň, jeřabiny), aby nevyhledávala lidskou pomoc. Sýkory, brhlíci, vrabci, zvonci, pěnkavy aj. lítají na krmítko stále, protože potravní zdroje, zejména hmyzu, jsou ve městě velmi omezené. Pro kosa jsou základ žížaly, ta rostlinná složka je však dosti důležitá, přesto mu nyní stačí přírodní zdroje. Podobně ubylo i strakapoudů, v době krmení lítali na vločky dva páry prostředních a 1-2 velkých, letos nula, i když ti velcí jsou v okolí vidět, prostřední ne.
Odpovědět
Provádíte velmi chvályhodnou činnost, tak proč jste minule naznačil, že v původních počtech Vám byli kosi na obtíž???
Odpovědět
Jaké "moje" obtíže máte na mysli? Popsal jsem Vám snad jasně, že počty před virózou byly neúměrné úživnosti biotopu. Ani na 5x sečeném mlatu kos není s to nalézt dostatek potravy pro mladé. A ona ta činnost není ani tak chvályhodná, jako spíše rozporuplná, ale nějak se zabavit musím, vzdor prskání sousedů.
Odpovědět
Jejich počet jste považoval za neúměrný, bez dalšího vysvětlení. Myslím, že jich bylo právě tolik, kolik se jich uživilo.
Já krmím psa granulemi, velikost hrášku, pravidelně celé zimy se na nich kosi přikrmovali. Momentálně tu není žádný.
Odpovědět
3-4 páry/ha nepovažuji za normální=běžnou početnost, to ve volné přírodě neuvidíte. Ti kosi přežijí zimu díky krmítkům, ale jelikož 95% lidí v létě nepřikrmuje, mají problém v čase sucha mladé uživit, sami hladoví, a v tu dobu jsou také vnímavější na různé patogeny.
Odpovědět
Tu činnost bych nepovažoval za rozporuplnou, člověk negativně ovlivňuje prostředí zvířat, malá kompenzace přikrmováním je v pořádku.
Odpovědět
Zřeba mladé sýkory a brhlíci na příkrm vločkami hynou, ucpou se, namají na tuto potravu ještě vyvivinutý metabolismus. Kosi jsou v tomto tvrdí, akorát místní pár odháněl polovinu dne sousedy, takže nakonec tratili všichni.
Odpovědět
Dům mám porostlý psím vínem a kosáci hodují, hnízdí, množí se, tolik jsem jich nikdy dříve pohromadě neviděla; jo, taky se perou a dělají kravál.:-)))! Tak nevím, asi jak kde a jak moc ornitologové koukají na ta správná místa.
Odpovědět
Na naší zahradě kosů opravdu ubylo, namísto 4-6 z předchozích let se objevují 2-3, tedy tak polovina. Přišlo to z roku na rok, aniž by se v území udála nějaká významná změna. Na hnízdě jsme našli i 2 mrtvá nepoškozená opeřená mláďata, takže pravděpodobně nějaká nákaza opravdu řádila.
Odpovědět
Kosů je u nás v Polabí cca 20% co bylo dříve ani jablka co zůstali po stromech jsou celá. Za to krkavců je dost klidně rodinná hejna min po 7-10 ks. A nyní se dávají na přejetých mršinách dohromady 2 až 3 hejna...
Odpovědět
Z naší vnitroblokové zahrady v Praze se už druhým rokem kosi neobjevují, zatímco před tím je bylo vidět a slyšet často. Je mi to líto. Jejich písnička mi chybí.
Odpovědět
V naší vnitroblokové zahrady v Praze se už druhým rokem kosi neobjevují, zatímco před tím je bylo vidět a slyšet často. Je mi to líto. Jejich písnička mi chybí.
Odpovědět
Ano, nevěří, protože - na rozdíl od vás - mají seriózní data a analýzy: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomasn-grim-zadne-senzacni-vymirani-kosa-cerneho-se-nekona
Odpovědět
Panečku, u mně taky kosáci letos vymizeli, když vloni jich bylo až moc. By mně zajímalo kam na ty seriozní vědecké informace a odhady chodíte, když vám tady řada čtenářů píše, že v některých regionech prostě letos kosové nejsou??
Odpovědět
|
|
Tomáš Grim: Žádné senzační vymírání kosa černého se nekoná
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
Jak udělat z bývalého pole ráj pro čmeláky
Brouci na Ščúrnici. Výzkum prokázal, že jde o opravdový prales
Petr Stýblo: Lidské je mláďata nezabíjet. Ani srnčata, ani liščata! Pomohou poslanci?
